x-air Ostrava

Pro příznivce běhu do vrchu chystáme na 1. května běh z Ráztoky na vrchol Tanečnice nad Pustevnami. Více informací zde.

... tzn., že na prvních čtyřech příčkách doběhli tři tri(du)athlonisté. Ale pěkně popořádku. Na start se postavilo cca 50 závodníků. Běžecky mladší ( vč. vševěda Mára ) překvapilo, když starosta říkal, že tento závod navazuje zaniknuvší Ludgeřovickou 20. Chvíli po startu šel do čela Petr W. s Šelou a udělali si mírný náskok před další dvojicí Aleš Z., Stano N.  Mezi 2-3km v prvním delším stoupání Šela poodskočil Petrovi a dále již běžel osamocen. Na Petra se kolem 7km dotáhli Standa a Aleš.  Během cca 1,5km mírného stoupání v půlce závodu si Aleš  vytvořil náskok, který si udržel až do cíle a vyhrál kat. MB. Za ním doběhl Petr, z třetího místa v MA se  po prohýřené noci radoval xterrák Standa. Další náš zástupce Mára zatím nabíhá zameškané zimní kilometry bez odpočinku před závodem, takže byl s 6.místem a časem pod hodinu spokojen.

 Je to „nový“ závod proto trochu hodnocení:

Trať sice vedla první a poslední cca 2,5km vesnicí chvílemi i po hl. cestě, zbytek však po lesních asfaltkách v hezkém prostředí šilheřovického lesa. Kdo čekal rovinu byl zklamán. Byly zde tři poměrně dlouhá stoupání + několik kratších tzn. na nějaké rychlé časy to tu asi nebude ( pozn. aut.: rychlé časy se už v ČR skoro nikde neběhají a asi už běhat nebudou, takže je to vlastně jedno, že  ;-)  Byl označen každý km, na strategických místech stáli regulovčíci a na čele jel cyklista. V cíli teplý čaj, na stolech buchet co hrdlo ráčilo, kupodivu jedlý párek, pivo. Ceny pro vítěze užitečné ( bedny piva, víno, sekt), tombola. Termín závodu vhodně zvolen.  Podtrženo, sečteno : pořadatelé odvedli velmi dobrou práci, za což budou určitě v budoucnu odměněni ještě větší účastí  běhumilných.

 výsledky

záznam - Eurosport channel

Během noci před závodem napadlo něco sněhu, ráno navíc v Ově vytrvale sypalo. Naše účást byla velmi skromná. Hudy asi nenaplnil auto tak ani nevyjel, Martinovi N. se při pohledu ven s vyhřátého klobouku, který sdílel s novým králíčkem ( králicí, králičicí ???) nechtělo. Mlsná Oli si brousila zuby na bonboniéru v kondičním běhu na 6km, který by byl zároveň jejím prvním letošním běžeckým tréninkem. Koleno však bylo proti, oteklo si a bylo z toho tahání vody na fakultce.

Od startu závodu za to vzal Vašek Bitala, bez problémů se všem vzdaloval, náskok navyšoval. Jeho výsledný čas 1:09:07 je vzhledem k místy zasněžené klouzavé trati a tomu, že běžel sám velmi slušný. O parník za Vaškem běžela skupina, kde visel i Šela. Skupina se cca od 10km začla postupně dělit. Šelovi stačil v dnešní běžecky hodně podprůměrné době i slabý čas na 3. místo v MA . Mára koncem února na tiskovce v Irské hlásil odtrénovanou nulu (mimo 3 závody), jak je sníh a zima tak prostě neběhá. Vzhledem k tomu jeho čas 1:23:25 nebyl špatný. Jirka už je letos padesátník čili kat. MC. Chlebíček bude mít velmi tvrdý, protože MC je v našem regionu velmi našlapaná a asi i  jediná mezinárodně konkurenceschopná. Jirka si ve své premiéře doběhl v čase 1:21:29 pro 3.místo.

http://mkseitlostrava.webgarden.cz/file/15974069

 

Lysacup skončil, ale Lysá hora jen tak nezmizí z našich životů :-) 5. 6. 2010 se běží už 6. ročník Horského běhu na Lysou horu. Dnešním dnem se otevírá online přihlašování, takže směle do toho...

Více info přímo na stránkách běhu...

Ale jo, taky jsme tam byli, ale kdo o tom má furt psát? Nic zajímavého se nám nestalo, lavina nespadla, ve zdraví jsme přežili a tak co tu napsat?

No, takže stručně - Čert jde neúnavně za svým cílem a tak opět vyhrál. Vladan tentokrát doběhl až osmý, čímž způsobil, že Čert už by se po redukci bodů vyhříval na první pozici v celkových výsledcích. Jinak dorazil i Mvtíín, takže naše výsledky nebyly až tak ostudné jako obvykle - Mvtíín 15., Zdena 18., Milan 68. a Luďa 91. Celkově v týmech 5. a zase jsme o něco utekli Kobrám s famózním Stanislavem ;-)

výsledky

Přibližně před rokem jsem si pořídil turistickou GPSku. Navigace a záznam trasy na horách byly důvody nákupu této další hračky. :-) O Geocachingu jsem do té doby slyšel pouze útržkovité informace, či něco četl na Internetu. Pořízením GPS přístroje jsem se o tento fenomén začal zajímat trochu více a nakonec jsem usoudil, že to je docela dobrá myšlenka. A tak tento pátek to vyšlo na rok přesně, co jsem se přidal do rodiny „kačerů“.  Tento svůj kačeří rok hodnotím jednoznačně pozitivně. Člověk se dostal ven do přírody, do hor a hlavně na místa, o kterých neměl ani tušení a to včetně nejbližšího okolí svého bydliště.

Nebyl bych to já, abych si neprovedl malou statistiku odlovených kešek. Dohromady jich bylo 65. Číslo to rozhodně není velké, ale určitě nebudu patřit k vyznavačům kombajnového lovení, ani drive in kešky mi moc neříkají. Mám rád kešky v přírodě, lovení při výletech na kole, či běžecké tréninky, při nichž je cílem ulovení pokladu. Při mém pracovním cestování jsem se dostal i na zajímavá místa mimo republiku, ale také do oblastí kešersky naprosto mrtvých. Zajímavá je statistika podle oblastí. Nejvíce kešek jsem ulovil v Moravskoslezském kraji (29), následuje Holandsko (20) a Turecko (5). Nejzajímavější navštívené  místo pro mě asi byl NAP v Amsterdamu.  Dotýkat se nulové nadmořské výšky bylo zajímavé. To byla asi také nejníže položená odlovená keška. Naopak nejvýše položená byla v Tatrách na Rysech ve výšce 2499 m. n. m. Jsem zvědav co mi přinese druhý kačeří rok. Nechám se překvapit. :-)

Sobotní regulérní etapa Lysacupu startovala u přejezdu na Ostravici. Tam se sešlo 145 běžců, které čekala nejprve namrzlá asfaltka a pak příjemně ušlapaný sníh. Nahoře potom čekalo sluníčko a Vlaďka - sběračka lístků :-) V cíli byl jako první letos neporažený Tomáš Čer před dosavadním lídrem Vladanem Šindelkem. Zdeněk doběhl 15., Mára překvapil a taky vyběhl, do pro něj nepříznivých podmínek, a skončil 67., Milan 88. a Luďa 130.

Tato etapa byla zvláštní tím, že o něco víc než třetina závodníků se na vrcholu nezastavila a pokračovala sjezdovkou dolů a pak hangem do Malenovic k Bezručovi. Hang se zdolával po zadku, takže o zábavu rozhodně nebyla nouze ;-) Od Bezruče se po asfaltu běželo ke korýtku a kolem Veličků zase nahoru na Lysou. Až po Veličky se na čele závodního pole drželi fialový Standa a náčelník Hudy. Tomu ovšem došlo (stejně jako o 58 míst dále Luďovi) a tak se Standa mohl radovat ze svého premiérového vítězství. Druhý se dostal do cíle prodloužené etapy Radim Kasalík, třetí Dan Šták a až pak trpící Hudy ;-) Deset minut před 3,5 hodinovým limitem se do cíle dostal i Luďa a opět (!) si vysloužil šampaňské za poslední místo (zatím ho sice neviděl, ale exprezident Nikola ho přislíbil ;-)! Jako každý rok dal svým soupeřům šanci předvést, zda jsou dvakrát lepší než on... Zatím se to nepovedlo ani Orlíkovi, ani Ondrovi Horákovi a ani letošnímu vítězi Standovi. No co, příští rok mají šanci znovu ;-)

výsledky výsledky 3in1 trasa

Když jsem na konci listopadu odlétal pracovně do Turecka, měl jsem Turecko za jižní zemi, kde je i v zimě teplo a kde se jezdí hlavně k moři.

Prosinec takový byl. Bylo mezi pěti a patnácti stupni a skoro pořád zataženo. Sluníčka jsem viděl pomálu.  Takže počasí jako v Holandsku. :-)

Než jsem odjížděl na Vánoce domů, místní mi říkali: „Nezapomeň si zimní bundu, v lednu bude sněžit.“ Moc jsem jim sice nevěřil, ale zimní doplňky si s sebou vzal. Tři týdny bylo počasí jako v prosinci a pak to přišlo. Během dvou dnů napadlo 35 centimetrů sněhu. Neváhal jsem proto a vyrazil do hor. Jel jsem za určitým cílem, ale po té co mé skoro letní gumy odmítaly ve dvaceticentimetrové vrstvě sněhu poslušnost, jsem byl nucen auto odstavit. Po rozhlédnutí kolem byla volba jasná. Tento kopec je pro dnešek můj. A tak jsem vyrazil. Nikde nikdo, čerstvý prašánek pod nohama, ticho, pohoda. Prostě naprostá paráda. Dostal jsem se až na vrchol a má GPS mi ukázala 1336 metrů nad mořem. Takže na Lysé jsem určitě byl. :-)

Jak sníh rychle napadl, tak naprosto stejně rychle zmizel. Nevěřil bych, že se víc než třicet centimetrů sněhu může ztratit za méně než osmačtyřicet hodin. Může.

Minulou neděli, na doporučení místního bosse, padlo rychlé rozhodnutí. Jedeme lyžovat. Z původního počtu osmi lidí nás nakonec vyráží pět (Čech, Francouz, a tři Turci). Doufáme, že budeme mít na čem lyžovat, protože dole v nížinách není vůbec nic. Odbočujeme z hlavní cesty a začínáme stoupat. Sněhu začíná přibývat a tak se uklidňujeme. Po cestě snad každých 500 metrů je bouda budka, kde vám s radostí prodají řetězy a pokud už svoje máte, tak vám je ochotně nasadí. Alespoň se člověk nemusí špinit. :-) Dorážíme do střediska Kartalkaya (v překladu Orlí kámen). Sněhu je dost, lidí přiměřeně a tak si půjčujeme výbavu a vyrážíme na svah. Turci jdou nejprve na snídani, ale to my si s frantíkem už užíváme sněhu. Nahoře trochu fouká a sněží a já nic nevidím. Příště tedy na svah jedině s čočkami! :-) Sníh je super, je ho dost, takže paráda. Po poledni jdeme na oběd. Překvapuje nás, že Turci už obědvají a nehodlají to měnit ani po našem obědě. :-) Takže nakonec lyžujeme jen já a Francouz a Turci jsou celou dobu v restauračním zařízení! A to nepijou! :-) Nakonec jsme, ale spokojení všichni a to je důležité.

Tak taková je tedy zima v Turecku.