Rok utekl jako voda a nastal čas opět se vydat poznat nějaký kout naší země. O tom kde strávit letošní dovolenou se paradoxně rozhodlo již taky před rokem. Po lonském závodě v Perné jsme totiž strávily den procházkou Lednickým parkem. A již tehdy jsem se rozhodl, že tento areál, zařazený mezi památky UNESCO, musím prozkoumat mnohem důkladnějí.
Předem bylo jasné, že spoustu peněz utratím za vstupenky a proto bylo prvním úkolem sehnat nějaké levné ubytování. To se povedlo téměr dokonale. Bývalý internát a nynější ubytovna paní Krčmářové v Břeclavi sice luxusem neoplývala, ale k osprchování a k přespání naprosto stačila. Po pondělním příjezdu jsem vyrazil poznávat město. Známí mi sice tvrdily, že v Břeclavi nic není, ale zdání klame. Například sice zničený, ale efekně nasvícený zámek vypadá za tmy velmi zajímavě. Zajímavosti pro nás atlety je, že jsem objevil hned 3 dráhy s umělým povrchem, což na poměrně malé město je docela hodně. Nelze se proto divit úspěchům břeclavské atletiky.
Druhý den patřil Valticím. Po 15min. cestě vlakem jsem se vydal na místní zámek. Vzhledem k tomu, že Lichtenštejnové při svém odsunu v roce 1945 skoro všechno vybavení odvezli, tak toho v něm moc nezbylo. Přesto prohlídka impozatní budovy stála zato. Má další cesta vedla na kopec Homole, kde jsem vystoupal na vyhlídkovou Kolonádu. Po návratu do Břeclavi ještě večer následoval okruh Proštornou s jeho kdysi slavným, dnes zkrachovalým fotbalovým klubem s názvem Tatran.
Středa patřila Královskému Znojmu. Cesta vlakem tentokrát sice trvala skoro 2 hodiny, ale opět jsem nelitoval. Mé první kroky vedly na radniční věz. Po zdolání 265 schodů se mi naskytl krásný rozhled po celém městě i okolí. Má další cesta pak vedla na hrad. Románská rotunda z 9 století je sice NKP, ale dát 90Kč za 10 min. prohlídku se mi zdalo trochu moc a tak jsem její návštěvu oželel. Naopak co mužu všem doporučit je návštěva znojemského podzemí. Z celkové délky 97km jsou sice přístupněny jen 3km ve třech patrech, ale stojí to rozhodně zato. Již jsem prošel spoustu jeskyní, dolů apod. ale v podobném labyrintu chodeb jsem ještě nebyl. Pak jsem se kolem zimního stadionu místních Orlů a plaveckého bazénu, kde trénuje Květoslav Svoboda, vydal na fotbalový zápas MSFL Znojmo-Frýdek-Místek. A protože domácí tým postupoval do druhé ligy, tak pivo bylo za deset a na konci byl dokonce ohnostroj (i když za sluníčka).
Vrcholem týdne byla návštěva Lednice, které jsem věnoval dva dny. Ve čtvrtek jsem zvolil cestu autobusem a poté následovala prohlídka prvního zámeckého okruhu, druhého okruhu, skleníku, minaretu, akvária atd. atd. To tak vyčerpalo obsah moji peneženky, že závěr dne patřil hledání bankomatu. V pátek jsem trasu Břeclav-Lednice absolvoval po svých a dalším objektem mého zájmu byl Janův hrad. Po jeho oblídce jsem pokračoval v tůře přes Nový dvůr, Tři grácie, Svatého Huberta a Rendes-fous až do Valtic. Po přesunu do místa bydliště ještě následoval okruh po Staré Břeclavi. Pro zajímavost jenom páteční porce nachozených kilometru činila podle značek 31km!
V sobotu ráno jsem se přesunul do Perné, kde jsem se sešel s kamarády a absolvoval Běh na Děvín. Neděle pak patřila procházce Mikulovem a cestě domů. Celý týden se nesl ve znamení krásného horkého počasí a jediného mínusu-všude přítomných tisíců komárů. I když jsem se domů vrátil unavený, sluncem spálený a komáry poštípaný, vím jedno. Nebude trvat dlouho a určitě se do tohoto překrásného kraje vrátím. A tentokrát si vezmu sebou jednoho pomocníka. Jízdní kolo.



Google
Facebook
Twitter
del.icio.us
Blogger