x-air Ostrava

Jedním z méně znamých odnoží běhu je běh do schodů. Ve světě se již nějaký ten rok provozuje, ale v naších zemích vešel ve širší známost až v několika posledních letech. Hlavní zásluhu na tom má v Olomouci žijící francouz Chris Delattre. Právě on založil seriál Run-up, jehož letošní ročník obsahuje pět podniků. Po prvním závodě v Ostravě, přišel na řadu Zlín. Na severu moravy se už běželo potřetí, v Batově městě se ale jednalo o premiéru. Dějištěm byl mrakodrap, který majitel slavné obuvnické firmy nechal postavit jako své ředitelství. Nyní je sídlem krajského úřadu Zlínského kraje. Oproti prvnímu závodu byl ale jeden podstatný rozdíl. Zatímco v Ostravě se hned po zhruba 50m vbíhalo do budovy, ve Zlíně tomu bylo trochu jinak. Start byl na parkovišti před Velkým kinem, trat pokračovala kolem tržnice do podchodu pod třídou Tomáše Bati, následovalo krátké schodiště nahoru, dolů a teprve po oběhnutí budovy přišel zadní vchod a 384 schodů s cílem na terase v 16 patře.

Pořadatelé očekávali ůčast kolem 120 běžců. To se jim sice nesplnilo, ale i 95 je na premiéru slušné číslo. Závod se koná systémem rozběhů a následného finále pro 25 mužů a 5 žen. Na rozdíl od závodu v zahraničí, kde se startuje hromadně, u nás se startuje intervalově. Při neúčasti ostravského vítěze Tomaše Celka, který reprezentoval Slovensko na ME družstev v atletice, bylo na vítězství více kandidátů. Nakonec ho pro sebe získal věkem ještě junior Lukáš Olejníček z Brna v čase 2,33. Jen pro zajímavost, první kolo běžel o 19s pomaleji. Mezi specialisty na běhy do schodů překvapil 4.místem Milan Wurst, který porazil i jednoho z hlavních favoritů Pala Holce, který obsadil až pátou příčku. Člen naší jesenické "větévky" Dušan Zapalač obsadil 11.místo. Na 33.místě skončil náš kamarád z Lysacupu Zbyněk Raška, který je nyní občanem Zlína.

Já jsem se na tuto akci vydal hned z několika důvodů. Jedním z nich bylo napravit nelichotivé 76.místo ze závodu v Ostravě, ale tím nejdůležitějším bylo podívat se na město z ptačí perspektívy. Batův mrakodrap je totiž kulturní památkou a výhled z jeho terasy je opravdu nádherný. V samotném závodě jsem skončil 38 v čase 3,40s. Pouhé 4sek. za Ivanem Čotovem, ale o necelé 2sek. před naším vynikajícím iromanem Petrem Vabrouškem!!!

Seriál má nyní až do září přestávku. Pokračovat pak bude závody v Liberci, Olomouci a vyvrcholí finálovým dílem v Praze. Není vyloučeno, že se ještě někde na startu neobjevím. A všem ostatním tuto zajímavou zkušenost mužů jen doporučit.