x-air Ostrava

Sobota tady v Holandsku patří nakupování. Ve městě vidíte snad všechny, pořádají se různé trhy, prostě cvrkot. Naproti tomu neděle jsou tady relaxační a obchody zavřené. To úplně neplatí ve velkých městech okupovaných turisty, jak jsem zjistil. Z toho plyne, že většina víkendových závodů se pořádá v neděli.

Volba na nedělní závod tentokrát padla do Delftu. Je to totiž blízko Den Haagu a tam jsem ještě nebyl. Tedy vloni jsme byli v Madurodamu (návštěvu mohu vřele doporučit), který je v podstatě v Den Haagu, ale na samotné centrum se nedostalo.

Ráno tedy vstávám v půl deváté a už mám zpoždění. Telefon ovšem ukazuje o hodinu míň. Uvědomuju si, že se měnil čas a rázem mám hodinu k dobru. :-) Registrace probíhá v pohodě. Běží se na pětikilometrovém okruhu většinou opět po cyklostezkách, ale i parkem po šotolině. Pětkaři běží jeden okruh a desítkáři dva, jenže nikdo neví, kdo co běží. :-) Po startu se pohybuju kolem sedmého místa, ale už na třetím kilometru jsem třetí. Předpokládám, že ti dva přede mnou běží jen pětku, což se nakonec potvrzuje. Před koncem prvního kola finišuje a předbíhá mě jeden běžec, netušíc, že já poběžím ještě jedno kolo. :-) Takže vbíhám do druhého kola a jsem první. Tento pocit zažívám poprvé v životě. Ohlížím se a za mnou široko daleko nikdo. Snad všichni neběželi pětku, říkám si. Na obrátce vidím, že mám náskok asi 500 metrů, což mě nijak nenutí podávat maximální výkony a v klidu si dobíhám pro své premiérové vítězství v životě. Čas je slabší než minulý týden, ale bez soupeřů to rychleji nešlo.

Po závodě navštěvuji Den Haag, jsem ale zklamán. Město se mi nelíbí, všude plno lidí. Je to takové moderní město na rozdíl od ostatních holandských měst, která jsem navštívil.

V celkem hezkém podzimním počasí se uskutečnil v Kobeřicích půlmaraton, který byl letos Mistrovstvím České republiky veteránů na této trati. Celkem nepochopitelně dali pořadatelé start tradičně na devátou hodinu ráno a tak se na startu objevilo pouze 106 běžců. Podle ohlasů běžců z různých koutů republiky by na pozdější start dorazilo určitě více závodníků. Na start nakonec dva nejmenovaní běžci nenastoupili, když uviděli Keňskou a Etiopskou běžeckou větévku...:-). Z X-AIRáků nakonec bohužel nikdo nepřijel, takže už o závodě jen krátce. V novém traťovém rekordu 1:06:06, vyhrál Etiopan Erkolo Ashenafi, před svým keňským klubovým kolegou a Vaškem Bitalou, který v konci uhnal dalšího Keňana a Jiřího Walenfelse.

výsledky

I přes přetrvávající problémy s patou (v říjnu naběháno jen 22 kilometrů, včetně Porubské hodinovky), jsem si nemohl nechat ujít příležitost si tady v Holandsku zazávodit a trochu se poměřit s Holanďany. Z nepřeberného množství sobotních závodů jsem si vybral desítku v Lelystadu. Desítku proto, že to je teď tak maximum, co jsem schopen rozumně uběhnout a v Lelystadu proto, že v této části Holandska jsem ještě nebyl.

Start je v poledne, takže ráno žádný spěch. Sice chytnu kolonu na dálnici kvůli opravám, ale na místo startu dojíždím s dostatečnou časovou rezervou. Prezentace probíhá v pohodě.

Na Holandsku se mi líbí, že ať přijdu kamkoliv, řeknu, že nemluvím Holandsky, tak všichni bez problémů začnou spíkovat. Snad jsem se nesetkal s případem, že by někdo alespoň trošku anglicky neuměl. To jen tak na okraj.

Líbí se mi barevné rozlišení na číslech podle kategorií. Před startem řeším problém v čem běžet. Nakonec vítězí varianta kraťasy a tílko. Ukazuje se, že to byla správná volba, je fakt teplo. Nedávno jsem se bavil s Luďou, že mu chybí podzim, že ho měl rád. Já si ho tady momentálně užívám do sytosti. Startuje se o deset minut později. Nevím proč, protože už od dvanácti všichni stojíme na startu. Komentátor to sice říká, ale já mu fakt nerozumím. :-) Běží se dva okruhy a jak jinak po cyklostezkách. Lehce fouká a tak se schovávám za soupeře. Trochu to asi přeháním, protože málem skopávám borce přede mnou. Tak raději přidávám a opouštím skupinku, ať ještě neudělám nějakou mezinárodní ostudu. :-) Od té chvíle pro mě závod probíhá celkem v poklidu. Hlídám si tempo kolem čtyřech minut na kilák. Jediná krize mě postihuje asi dva kilometry před cílem, ale tu rychle překonávám. V cíli dokonce slyším: „Pavel Repan, Ostrava“ a dobíhám za 39:41 na sedmém místě v Ačku, s čímž jsem nakonec spokojen. Dostávám medaili, takže si připadám úplně jako doma. ;-)

Po závodě ještě za poklady nachodím dvanáct kiláků a moje pata mi to dává pěkně sežrat.

V neděli se vydávám do Amsterdamu, podívat se na maraton. Závodníky sleduju na 37. kilometru. Gilbert Yegon tady probíhá v čase 1:50 a něco. No fakt mazec. Sledovat takový závod jako divák je docela fajn zážitek. Jestli pata a pracovní povinnosti dovolí, rád bych se příští rok zúčastnil aktivně. ;-)

Časopis o běhání RUN na letošním Zermattmaratonu testoval zatížení nohou během extrémního výkonu. Nosičem měřícího přístroje byl známý ultramaratonec M. Škorpil. Jak vidno z obrázků, tak v patách mu byl známý ostravský „ajtík“, který je zároveň členem našeho teamu. Z výsledků je patrné, že „Souboj“ nakonec vyzněl lépe pro našeho borce. Ano MŠ sice nesl 2kg těžké měřící zařízení , ale na to už se historie ptát nebude ;-)

V Ostravě od sobotního rána vydatně pršelo a upřímně řečeno se nám nikam moc nechtělo. Od Opavy se počasí lepšilo a na Hvězdě už jen lehce mžilo. Vstříc v mlze schovanému Pradědu se vydalo přes 180 závodníků. Na čele se odehrával velmi vyrovnaný souboj. První čtyři závodníci doběhli v rozmezí 16 s. Že to umí nejen na ovále ukázal vítězný T. Bednář (pozn. patří k české špičce v běhu na 1500 m). Za zmínku stojí 4.místo Ondry Horáka! Ten totiž dle dobře informovaných zdrojů už delší dobu běh vůbec netrénuje, pouze prý jezdí 15km na kole do práce a z práce, leze po skalách a velmi zřídka si zaběhne nějaký závod do vrchu. My jsme měli v samotném závodě pouze tři zástupce, ale zato osmičlenný podpůrný team ;-) Švidra to zvládl pod hodinu a obsadil 16. místo v MC. Oli to sice pod hodinu nedala, ale byla velmi spokojena s tím, že ani jednou nepřešla do chůze (8. místo ZA) a Gabka potvrdila stabilní formu a doběhla 2. v ŽJ. Cestou dolů se na Ovčárně odpojil Šela, aby doběhl do Staré Vsi, kde se konala společenská část akce. Se zakufrováním za Alfrédkou se mu to po skoro 2 hod povedlo ;-) Po 19 hod spustila na Anenské huti kapela a tím i běžecký večírek. Ten byl bohužel na nějakou přerušen kvůli jedincům, kteří chtěli sledovat nějaký fotbal ... nebo hokej nebo co ;-) Na některými milované a některými nenáviděné „dupající králíky“ došlo kolem 23 hod. Náš nejzdatnější králíkář Mára odpočíval po 5BV v Ově. Velmi dobře ho ale zastoupili Veličkovi senioři, kteří to dokázali v první řadě davu pěkně rozpálit. V nedělním závodě na Alfrédku za nás nastoupil Šela (10.MA) opět Miláán Švidra (5. MC).

výsledky - Praděd výsledky - Alfrédka

V rakouském městečku Soll se uskutečnilo v sobotu 6. mistrovství světa v dlouhém běhu do vrchu. Na trati 42 km s převýšením téměř 2000 metrů. Anička doběhla v čase 3:28 hod a porazila o půlminutu Rusku Danilovovou. Naše další česká reprezentantika Michaela Mertová doběhla na 10.místě. V mužích vyhrál Švýcar Marc Lauenstein v čase 3:06 hod, "až" druhý doběhl Novozélanďan Jonathan Wyatt 3:12 hod.

Závod očima Aničky:

Byl to krásný a těžký závod. V polovině závodu jsem měla na vedoucí dvě Rusky ztrátu 6 minut. Na 1. místo jsem se dostala 200 metrů před cílem! Bylo to úžasné. Děkuji za gratulace a zdravím všechny X-AIRáky.

Člen naší tri sekce Martin N. si nedávno zakoupil horské kolo a tak jsme mohli letos vydat na Bobra bez najímání cyklisty z jiné stáje. I přes zvyšující se startovné se stále zvyšuje počet zúčastněných štafet a letošních 214 je nový rekord. Počasí připravilo id. podmínky. Vody v brodech bylo nanejvýše něco nad pás ( pro 180cm vysokou postavu), trať byla bez bahenních úseků. Za hřmotu helikoptéry ČT a ovací stovek úžasných diváků šli do akce nejprve běžci. Ti po 5 brodech a 15km předávali cyklistům, kteří absolvovali 3 brody a 25km. Nakonec si užili 6km pádlování, běhu bez kajaku i s kajakem a skoku z rampy kajakáři.

Běžeckou část vyhrál v novém TR P.Fashingbauer, první místo udržel J.Hruška a náskok ještě zvýšil K.Mrůzek. Naše štafeta sice profiteamům na záda nedýchala, ale úkol pořádně si to užít byl splněn a 29. místo berem. Závodu se tradičně zúčastnil i Hudy. V teamu svého zaměstnavatele si letos vylepšil svůj běžecký čas o 5min ( team celkově 117).

výsledky