X-AIR OSTRAVA

sportovní klub

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Titulní stránka
Aktuality

Silvestrovský běh Hrabovou

Na Silvestra závodím nepřetržitě už 20 let a tak tomu nemohlo být jinak ani tentokrát. Silvestrovský běh Hrabovou je můj vůbec nejčastější závod. Na start jsem se postavil už po čtrnácté.

Po pocitově skvěle zaběhnutém Předvánočním běhu před třemi týdny, byla otázka jak na tom jsem. Týden gaučingu a rýmečkou, cukrovím a pivem nevěstil nic dobrého.

Letos se nesešlo tolik běžců jako loni a tak mohl starosta Hrabové, téměř přesně v 10 hodin, odstartovat. Počasí bylo tentokrát luxusní, slunečno, lehce pod nulou a hlavně téměř sucho pod nohama. Už první mezičasy naznačovaly, že to bude dnes pomalejší než před třemi týdny. První kilometry jsem běžel bok po boku s Peťou Walou. Na Šídlovci, ale přestal akceptovat moje tempo a já se osamostatnil. Mezičasy se ustálily víceméně mezi 3:54 – 3:55. Na začátku druhého kola jsem doběhl Rosťu Trávníčka, ale mým konstantním tempem jsem se mu hned vzdálil. Rozestupy mezi běžci byly docela velké a tak jsem stihnul už jen předběhnout druhou ženu v pořadí.

Časomíra se nakonec zastavila na čase 36:24, čímž jsem vyrovnal svůj druhý nejlepší traťový výkon z roku ´97. Stačilo to na patnácté místo celkově a páté v MB.

výsledky

 

Předvánoční běh – bedna!

Naskytla se příležitost jet si zazávodit do Frýdku-Místku. Ještě jednou, Majdo děkuji za hlídání dětí.

Předvánoční běh jsem běžel celkem třikrát, ale naposledy v roce 99, což je před neuvěřitelnými sedmnácti lety!! Letí to neskutečně.

Zázemí je na stadionu Slezanu ve F-M, ale běhá se na okruzích v dožínkovém areálu ve Starém městě. Je to od sebe cca 2km, takže příjemný roklus. Na start se nás postavilo padesát. Ženy běžely tři kilometrové okruhy, muži si to dali osmkrát.
Nechtěl jsem přepálit a tak jsem začal pocitově volněji. Mezičas na prvním kilometru mě příjemně překvapil (3:44), ale nejistota z přepálení tady stále byla.

Celý článek>>>

 

Memoriál Iva Domanského – 3:13:31

Stejně jako před devíti lety, jsem si po nepodařeném maratonu, který měl být vrcholem sezony, chtěl spravit chuť někde jinde. Přece jen, bylo potřeba alespoň trochu prodat to, co jsem za tři měsíce tvrdé práce do sebe dostal. Volba tentokrát padla na Pražský maraton. A tak v sobotu ráno sedím s Jardou Hrabuškou ve vlaku směr Praha. Bez zádrhelů dorážíme do Stomovky na místo startu. Prezentace a nezbytné předstartovní rituály probíhají bez problémů. Přesně v deset startujeme. Tentokrát to nehrotím, nemám žádné cíle. Snad jen zaběhnout lepší čas než před třemi týdny v Ostavě. Za ony tři týdny jsem naběhal jen sto kilometrů bez jediné kvality, ale na druhou stranu mě po Ostravě přepadla rýmečka a kašel, takže to bylo omluvitelné. Slíbil jsem si, že nebudu koukat na hodinky a bude mi fuk jak běží virtuální partner, jak rychle běžím já, či jak vysokou mám tepovku. Přepokládal jsem jen, že při průběhu cílem každého okruhu se na časomíru nepodívat nepůjde.

Celý článek...

 

RunFest – 3:19:52 – opět bída

Neběhám maratony často. V mé dvacetileté běžecké karieře jsem jich zvládl jen šest, z toho v jednom případě jsem se nedostal do cíle. Naposledy jsem maraton běžel v roce 2007 a byl z toho osobáček, ale k vysněné tříhodinové hranici tomu ještě pět minutek chybělo.

Od té doby uplynulo 9 let a tak jsem měl na letošní sezónu stanovený plán. Stáhnout svoji hmotnost o 10kg a když to vyjde, přihlásit se na maraton a zaběhnout si ho v klidu na pohodu, bez cílů na nějaký konkrétní čas. První krok letošního plánu se podařilo splnit celkem v pohodě. Na druhý jsem se přihlásil během Českého běhu žen, ale ještě před zahájením systematického maratonského tréninku se plány změnily. Ona vysněná tříhodinová hranice je příliš lákavá. Tentokrát jsem se nechal zlákat tréninkovým plánem bratří Hansonů. Běhat šest tréninků týdně více než 70km jsem si moc neuměl představit. Prostě tolik jsem nikdy neběhal. Nicméně tento tréninkový plán se mi podařilo splnit na 100 procent, což se mi nikdy předtím nepodařilo. To vše mě naplňovalo optimismem, že se sen konečně naplní.

Celý článek

 

23.7. Viking Line Midsummer HalfMarathon

Viking Line Midsummer Halfmaraton Naskytla se mi příležitost zaběhnout si závod v Estonsku, kterou jsem samozřejmě nemohl nevyužít. Donutilo mě to zamyslet se, ve kterých zemích jsem vlastně někdy závodil. Dospěl jsem k těmto. Řazeno chronologiky: Velká Británie (Londýn), Polsko (Žyviec, Pilsko), Slovensko (Čadca), Holandsko (Egmond aan Zee, Wormer, Nieuwkoop, Rotterdam, Lelystad, Delft), Litva (Alytus). Jak je vidět nejvíce jsem toho v zahraničí odběhal v Holandsku. Estonsko je tedy mojí šestou zemí ve kreré jsem závodil. Při hledání závodu přicházel v úvahu v daném termínu jedině Viking Line Midsummer Marathon v mořském letovisku Võsu. Dosažitelnolnost hromadnou dopravou z Tallinnu není zrovna nejlepší a tak si půjčuju od estosnkého kolegy auto a na místo dorážím už o den dříve. Po dojezdu do Võsu a procházce letoviskem zjišťuju, že vše je už na zítřejší běh připraveno. Oblouky, kilometrovníky, stupně vítězů, prostě chybí už jen závodníci. Ráno se přesunuju 2km z hostelu na místo startu. Dostávám startovní obálku a jdu se podívat na start maratonu. Do mého startu zbývá ještě hodinka a půl, takže spousta času. Užívám si předstartovní cvrkot a pomalu se blíží čas startu. Trasa půlmaratonu sestává z dvou okruhů 7,7km a jednoho zkráceného přes les.

Celý článek

 

Olympijský běh v Háji ve Slezsku

Letos 20.6. to bylo přesně dvacet let, od chvíle kdy jsem běžel svůj první závod. Byl to běh Olympijského dne. Ještě si vzpomínám, jak jsem byl nervózní, řešil jsem co můžu jíst a pít, aby mi nebylo při závodě špatně. Dnes se tomu už jen směju. :)

Běh Olympijského dne jsem běhával v Ostravě a Praze. Včetně loňského Olympijského běhu v Ostravě jsem to zvládl desetkrát. Letošní opětovné zvýšení startovného, mě ale od účasti odradilo. Naštěstí existují i menší závody v rámci Olympijského běhu a tak jsme se vydali podpořit olympijskou myšlenku do Háje ve Slezsku.

Už od příjezdu na nás dýchla atmosféra malého rodinného závodu. Vše se odehrávalo v areálu místní základní školy, za organizační taktovky panů učitelů a učitelek. Nejdříve si zaběhaly děti podle věkových kategorií a v 18 hodin už jsme přišli na řadu my. Byl to můj první letošní závod, prakticky měsíc po ukončení tříměsíční neběžecké pauzy, takže naběháno ještě moc nebylo. Byl jsem ale zvědav, jak se projeví úbytek deseti kilogramů. Samozřejmě jsem očekával, že pozitivně. :) Běžely se dva okruhy po dvou kilometrech. Už v průběhu první okruhu jsem se usadil na čtvrtém místě a i když jsem se lehce přibližoval k polákovi přede mnou, tak závod byl příliš krátký na to, abych ho doběhnul. Takže nakonec z toho byla brambora. Spokojenost ovšem byla, protože se mi běželo dobře a ještě v čase pod 4 min/km. Závěrečný bernárdek jen zasyčel.

Pája skončil ve své kategorii pátý a Maty tu svoji dokonce vyhrál. Poděkování patří pořadatelům za krásně zorganizovaný, pohodový a príjemný závod. Více takových.

Výsledky

 

GeoKoPr 2016

Nejen behem ziv je clovek, ale obcas se daji provozovat i jine veci. V nekterych pripadech se daji konicky i spojovat. V Geocachingu nejde jen o hledani krabicek, ale také o setkavani se s Kacery. A nekdy je u toho i dopraovodny program, jako prochazka patecni noci z Olomouce (Svateho Kopecku) na Praded, cili GeoKoPr.

Na GeoKoPr jsem byl prihlasen snad uz trikrat, ale vzdy byl proti zamestnavatel nebo zdravi.

Az letos doslo konecne na akci. Uz v autobuse na Kopecek tvorime tym s Geocvrckem a Freepiti. Presne v 18:10 vyrazime do akce. Trasu v GPS mame nahranou doporucenou a nikam se moc nezenem. Ja mam vnitrni cil dojit za 20 hodin. Nachozeno nemam uz dlouho nic, ale doufam, ze je v nohach neco z behani.

Prvni prestavku a pivko mame v Pohoranech, kde poprve potkavame Bohusze, coz se po trase opakuje jeste nekolikrat. Po pivku a informaci, ze nasi fotbaliste vyrovnali na 2:2, pokracujeme dale. Na druhy zachytny bod do Dalova se uz tesime a dorazime zde v 23:43. Ja davam dve pivka a krupky, zbytek osazenstva kafe a prestavka se nam trosku protahla. Sedime asi hodinku. Vymenuju baterky v celovce a vyrazime dale vstric noci. Na Sovinec dochazime o pul ctvrte. Ve Valsove dole volime radeji cyklostezku nez hreben. Lovime kesku na Fialove mlyne v 5:45 a nechapeme, jak tam mohl byt nekdo v 1:45. Jsem poprve v zivote na Resovskych vodopadech, ktere prochazime uz za svetla. Moc pekne misto. V Janovicich nas opousti Freepiti, ze uz mu to dal nejde, a schazi na vlak do Rymarova. Ve Stare Vsi uvazujeme o nejake prestavce a jidlo, ale jsme tu moc brzy. Ptame se tedy domorodce, jestli je otevreny bufet u Alfredky. Ujistuje nas, ze ano. Asfaltka na Alfredku je nekonecna, ale zvladame ji. Bufet je samozrejme zavreny a tak doplnujeme energii z vlastnich zasob. Pri sezeni docela krute vytuhavaji nohy, ale po par desitkach metru to rozchazim. Zaver uz me bavi, protoze mam stale energie na rozdavani, hlavne do kopcu. Na hrebenu misty i kluseme, protoze je to mene bolestive nez chuze. Klesani na Ovcarnu docela boli, ale z Ovcarny je to do kopce a to uz zase jde. Asi kilometr a pul pod vrcholem mi praska puchyr, ale nejak to uz dokulhavam nahoru, kde presne po 19 hodinach a 57 minutach protiname cilovou pasku. Tady uz me ceka mohe draha geozena Helenka s detmi, urputne drzici stul, pro nas "nemohouci" :). GPSka namerila 78,5km s nastoupanymi 2 303 vyskovymi metry. Zajimave je, ze i kdyz me nohy zacaly bolet nekde na tricatem kilometru, ani na chvili jsem nezapochyboval, ze dojdu az na vrchol. Dolu chodit moc nejde a tak volime presun jizdou na kolobezce, coz je daleko prijemnejsi. Nicmene se mi potvrdilo nekoli veci: V noci se ma spat a ne chodit po horach a dolinach. Dojit se da daleko I bez treninku. Jednou stacilo (i kdyz nerikam, ze si to jeste nekdy nedam trochu rychlejsim tempem :) ).

Geldo diky za super zazitek a hlavne za objednavku absolutne uzasneho pocasi. Spolupochodnikum, za super spolecnost po ceste, a me zenusce za odvoz a hlavne podporu.

Kudy jsme šli

 

Lysohorský čtyřlístek 4.0

Máte to za sebou a my taky :-) Závodem provanul jako vítr a s přehledem vyhrál vichr z Krkonoš Zdeněk Kříž s časem 6:44. Mezi ženami vyhrála a zároveň většině chlapů ukázala záda Míša Mertová s časem 8:00 (9. v absolutním pořadí!!!). Na krátké trati (29 km) zvítězil David Novák v čase 2:29, nejlepší slečnou byla Barbora Kožnarová s časem 3:36.


Na start se postavilo 283 závodníků, aby ve slunečném počasí obkroužilo čtyřikrát Lysou horu. Všechny čtyři lístky zdolalo 196 z nich. Gratulujeme!

Kompletní výsledky najdete na stránkách Timechipu.

Rád bych využil příležitosti a poděkoval všem, kteří přispěli k úspěšnému průběhu závodu - o vaši pohodu a o to abyste nezabloudili se staralo celkem 25 dobrovolníků, mnozí z nich byli na trati delší dobu než samotní závodníci! Nejvíce jste si jich jistě všimli na občerstvovačce, ale bylo jich hodně i na trati a také pomáhali se značením a odznačováním trati. Díky moc!

Úplně velikánské poděkování patří taky Vláďovi Ondruchovi z meteorologické stanice za poskytnutí podpory na hoře Lysé. Vláďo, díky!!!

Taky bych rád poděkoval našim partnerům, kteří nám pomohli až uť finančně nebo hmotně. Dík patří firmě Obrador, která půjčila dodávky a pracovité kluky. Další díky směřují k firmám Hruška a Pekařství Velička, které dodaly sortiment pro občerstvovací stanici na vrcholu. Samozřejmě nesmím zapomenout na firmy Vavrys a Jump Sport. A obrovský dík patří Milanovi Michnovi z IQ AQUA, který osobně finišerům předával vodu pro rychlejší regeneraci. Velikánský dík míří taky Moravskoslezskému kraji, který letošní ročník podpořil grantem.

A v neposlední řadě musím poděkovat mé rodině, že si už zvykla, že tatínek někdy není doma a místo toho dělá blbosti :-)
Poslední douška - rozhodli jsme se dostát podtitulu závodu a letošním ročníkem zakončit jeho čtyřletou historii. Děkujeme všem fanouškům, ať spokojeným nebo ne a snad se někde někdy potkáme. Bylo mi s vámi fajn!

 


JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL

Kontakt

Sportovní klub X-AIR Ostrava
Libor Bednarz
Otakara Jeremiáše 6000/33
708 00 Ostrava - Poruba
tel.: +420 737 708 958
email: sport@x-air.cz

Nabídka spolupráce

Přihlášení