X-AIR OSTRAVA

sportovní klub

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Titulní stránka
Aktuality

Bratislava

Tento závod měl být vrcholem jarní sezony a dalším pokusem o pokoření tříhodinové hranice na maratonské trati. Jenže únorové namožení kolene se s tímto plánem neslučovalo. Ježíšek přihlásil mě i kluky, takže jet se muselo. Už v únoru jsem se přehlásil na půlmaraton, ten zvládám zaběhnout i s poměrně nízké tréninkové kilometráže. Využíváme příležitosti k návštěvě naší bratislavské rodiny a prodloužujeme si tak víkend. Páteční prezentace probíhá bez problémů. V sobotu běží kluci a nevedou si vůbec spatně. Maty dobíhá na úžasném osmém místě, jako první z Čechů v kategorii. Podle očité maminky dobíhá třistametrovou trať na hranici fyzických možností.S Pájou běžím já, a tak ho v průběhu trati trénersky koriguju. Možná je to chyba a tak Pája dobíhá na konci první stovky.

Celý článek>>

 

19.3. Jarní desítka

Tento závod měl být někde jinde a na trochu delší distanci. Měl to být totiž testovací závod před bratislavským maratonem, na který mě přihlásil Ježíšek. ;) Jenže v lednu jsem se po krátké mezisezónní pauze s plnou vervou vrhl do maratonské přípravy a zřejmě to byl příliš rychlý skok do plné přípravy. Venku teploty pod -10 stupňů, sníh. No nevydrželo to koleno a já musel zařadit třítýdenní klidovou pauzu. Následovala přeregistrace na půlmaraton a zahájení tréninkové sezony přesně 20.2. prvním klusáním.

Před půlmaratonem bylo potřeba provést nějaký závodní test a volba padla na Jarní desítku v Kravařích...

celý článek>>

 

Silvestrovský běh Hrabovou

Na Silvestra závodím nepřetržitě už 20 let a tak tomu nemohlo být jinak ani tentokrát. Silvestrovský běh Hrabovou je můj vůbec nejčastější závod. Na start jsem se postavil už po čtrnácté.

Po pocitově skvěle zaběhnutém Předvánočním běhu před třemi týdny, byla otázka jak na tom jsem. Týden gaučingu a rýmečkou, cukrovím a pivem nevěstil nic dobrého.

Letos se nesešlo tolik běžců jako loni a tak mohl starosta Hrabové, téměř přesně v 10 hodin, odstartovat. Počasí bylo tentokrát luxusní, slunečno, lehce pod nulou a hlavně téměř sucho pod nohama. Už první mezičasy naznačovaly, že to bude dnes pomalejší než před třemi týdny. První kilometry jsem běžel bok po boku s Peťou Walou. Na Šídlovci, ale přestal akceptovat moje tempo a já se osamostatnil. Mezičasy se ustálily víceméně mezi 3:54 – 3:55. Na začátku druhého kola jsem doběhl Rosťu Trávníčka, ale mým konstantním tempem jsem se mu hned vzdálil. Rozestupy mezi běžci byly docela velké a tak jsem stihnul už jen předběhnout druhou ženu v pořadí.

Časomíra se nakonec zastavila na čase 36:24, čímž jsem vyrovnal svůj druhý nejlepší traťový výkon z roku ´97. Stačilo to na patnácté místo celkově a páté v MB.

výsledky

 

Předvánoční běh – bedna!

Naskytla se příležitost jet si zazávodit do Frýdku-Místku. Ještě jednou, Majdo děkuji za hlídání dětí.

Předvánoční běh jsem běžel celkem třikrát, ale naposledy v roce 99, což je před neuvěřitelnými sedmnácti lety!! Letí to neskutečně.

Zázemí je na stadionu Slezanu ve F-M, ale běhá se na okruzích v dožínkovém areálu ve Starém městě. Je to od sebe cca 2km, takže příjemný roklus. Na start se nás postavilo padesát. Ženy běžely tři kilometrové okruhy, muži si to dali osmkrát.
Nechtěl jsem přepálit a tak jsem začal pocitově volněji. Mezičas na prvním kilometru mě příjemně překvapil (3:44), ale nejistota z přepálení tady stále byla.

Celý článek>>>

 

Memoriál Iva Domanského – 3:13:31

Stejně jako před devíti lety, jsem si po nepodařeném maratonu, který měl být vrcholem sezony, chtěl spravit chuť někde jinde. Přece jen, bylo potřeba alespoň trochu prodat to, co jsem za tři měsíce tvrdé práce do sebe dostal. Volba tentokrát padla na Pražský maraton. A tak v sobotu ráno sedím s Jardou Hrabuškou ve vlaku směr Praha. Bez zádrhelů dorážíme do Stomovky na místo startu. Prezentace a nezbytné předstartovní rituály probíhají bez problémů. Přesně v deset startujeme. Tentokrát to nehrotím, nemám žádné cíle. Snad jen zaběhnout lepší čas než před třemi týdny v Ostavě. Za ony tři týdny jsem naběhal jen sto kilometrů bez jediné kvality, ale na druhou stranu mě po Ostravě přepadla rýmečka a kašel, takže to bylo omluvitelné. Slíbil jsem si, že nebudu koukat na hodinky a bude mi fuk jak běží virtuální partner, jak rychle běžím já, či jak vysokou mám tepovku. Přepokládal jsem jen, že při průběhu cílem každého okruhu se na časomíru nepodívat nepůjde.

Celý článek...

 

RunFest – 3:19:52 – opět bída

Neběhám maratony často. V mé dvacetileté běžecké karieře jsem jich zvládl jen šest, z toho v jednom případě jsem se nedostal do cíle. Naposledy jsem maraton běžel v roce 2007 a byl z toho osobáček, ale k vysněné tříhodinové hranici tomu ještě pět minutek chybělo.

Od té doby uplynulo 9 let a tak jsem měl na letošní sezónu stanovený plán. Stáhnout svoji hmotnost o 10kg a když to vyjde, přihlásit se na maraton a zaběhnout si ho v klidu na pohodu, bez cílů na nějaký konkrétní čas. První krok letošního plánu se podařilo splnit celkem v pohodě. Na druhý jsem se přihlásil během Českého běhu žen, ale ještě před zahájením systematického maratonského tréninku se plány změnily. Ona vysněná tříhodinová hranice je příliš lákavá. Tentokrát jsem se nechal zlákat tréninkovým plánem bratří Hansonů. Běhat šest tréninků týdně více než 70km jsem si moc neuměl představit. Prostě tolik jsem nikdy neběhal. Nicméně tento tréninkový plán se mi podařilo splnit na 100 procent, což se mi nikdy předtím nepodařilo. To vše mě naplňovalo optimismem, že se sen konečně naplní.

Celý článek

 

23.7. Viking Line Midsummer HalfMarathon

Viking Line Midsummer Halfmaraton Naskytla se mi příležitost zaběhnout si závod v Estonsku, kterou jsem samozřejmě nemohl nevyužít. Donutilo mě to zamyslet se, ve kterých zemích jsem vlastně někdy závodil. Dospěl jsem k těmto. Řazeno chronologiky: Velká Británie (Londýn), Polsko (Žyviec, Pilsko), Slovensko (Čadca), Holandsko (Egmond aan Zee, Wormer, Nieuwkoop, Rotterdam, Lelystad, Delft), Litva (Alytus). Jak je vidět nejvíce jsem toho v zahraničí odběhal v Holandsku. Estonsko je tedy mojí šestou zemí ve kreré jsem závodil. Při hledání závodu přicházel v úvahu v daném termínu jedině Viking Line Midsummer Marathon v mořském letovisku Võsu. Dosažitelnolnost hromadnou dopravou z Tallinnu není zrovna nejlepší a tak si půjčuju od estosnkého kolegy auto a na místo dorážím už o den dříve. Po dojezdu do Võsu a procházce letoviskem zjišťuju, že vše je už na zítřejší běh připraveno. Oblouky, kilometrovníky, stupně vítězů, prostě chybí už jen závodníci. Ráno se přesunuju 2km z hostelu na místo startu. Dostávám startovní obálku a jdu se podívat na start maratonu. Do mého startu zbývá ještě hodinka a půl, takže spousta času. Užívám si předstartovní cvrkot a pomalu se blíží čas startu. Trasa půlmaratonu sestává z dvou okruhů 7,7km a jednoho zkráceného přes les.

Celý článek

 

Olympijský běh v Háji ve Slezsku

Letos 20.6. to bylo přesně dvacet let, od chvíle kdy jsem běžel svůj první závod. Byl to běh Olympijského dne. Ještě si vzpomínám, jak jsem byl nervózní, řešil jsem co můžu jíst a pít, aby mi nebylo při závodě špatně. Dnes se tomu už jen směju. :)

Běh Olympijského dne jsem běhával v Ostravě a Praze. Včetně loňského Olympijského běhu v Ostravě jsem to zvládl desetkrát. Letošní opětovné zvýšení startovného, mě ale od účasti odradilo. Naštěstí existují i menší závody v rámci Olympijského běhu a tak jsme se vydali podpořit olympijskou myšlenku do Háje ve Slezsku.

Už od příjezdu na nás dýchla atmosféra malého rodinného závodu. Vše se odehrávalo v areálu místní základní školy, za organizační taktovky panů učitelů a učitelek. Nejdříve si zaběhaly děti podle věkových kategorií a v 18 hodin už jsme přišli na řadu my. Byl to můj první letošní závod, prakticky měsíc po ukončení tříměsíční neběžecké pauzy, takže naběháno ještě moc nebylo. Byl jsem ale zvědav, jak se projeví úbytek deseti kilogramů. Samozřejmě jsem očekával, že pozitivně. :) Běžely se dva okruhy po dvou kilometrech. Už v průběhu první okruhu jsem se usadil na čtvrtém místě a i když jsem se lehce přibližoval k polákovi přede mnou, tak závod byl příliš krátký na to, abych ho doběhnul. Takže nakonec z toho byla brambora. Spokojenost ovšem byla, protože se mi běželo dobře a ještě v čase pod 4 min/km. Závěrečný bernárdek jen zasyčel.

Pája skončil ve své kategorii pátý a Maty tu svoji dokonce vyhrál. Poděkování patří pořadatelům za krásně zorganizovaný, pohodový a príjemný závod. Více takových.

Výsledky

 


JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL

Kontakt

Sportovní klub X-AIR Ostrava
Libor Bednarz
Otakara Jeremiáše 6000/33
708 00 Ostrava - Poruba
tel.: +420 737 708 958
email: sport@x-air.cz

Nabídka spolupráce

Přihlášení