X-AIR OSTRAVA

sportovní klub

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Titulní stránka
Aktuality

Olympijský běh v Háji ve Slezsku

Letos 20.6. to bylo přesně dvacet let, od chvíle kdy jsem běžel svůj první závod. Byl to běh Olympijského dne. Ještě si vzpomínám, jak jsem byl nervózní, řešil jsem co můžu jíst a pít, aby mi nebylo při závodě špatně. Dnes se tomu už jen směju. :)

Běh Olympijského dne jsem běhával v Ostravě a Praze. Včetně loňského Olympijského běhu v Ostravě jsem to zvládl desetkrát. Letošní opětovné zvýšení startovného, mě ale od účasti odradilo. Naštěstí existují i menší závody v rámci Olympijského běhu a tak jsme se vydali podpořit olympijskou myšlenku do Háje ve Slezsku.

Už od příjezdu na nás dýchla atmosféra malého rodinného závodu. Vše se odehrávalo v areálu místní základní školy, za organizační taktovky panů učitelů a učitelek. Nejdříve si zaběhaly děti podle věkových kategorií a v 18 hodin už jsme přišli na řadu my. Byl to můj první letošní závod, prakticky měsíc po ukončení tříměsíční neběžecké pauzy, takže naběháno ještě moc nebylo. Byl jsem ale zvědav, jak se projeví úbytek deseti kilogramů. Samozřejmě jsem očekával, že pozitivně. :) Běžely se dva okruhy po dvou kilometrech. Už v průběhu první okruhu jsem se usadil na čtvrtém místě a i když jsem se lehce přibližoval k polákovi přede mnou, tak závod byl příliš krátký na to, abych ho doběhnul. Takže nakonec z toho byla brambora. Spokojenost ovšem byla, protože se mi běželo dobře a ještě v čase pod 4 min/km. Závěrečný bernárdek jen zasyčel.

Pája skončil ve své kategorii pátý a Maty tu svoji dokonce vyhrál. Poděkování patří pořadatelům za krásně zorganizovaný, pohodový a príjemný závod. Více takových.

Výsledky

 

GeoKoPr 2016

Nejen behem ziv je clovek, ale obcas se daji provozovat i jine veci. V nekterych pripadech se daji konicky i spojovat. V Geocachingu nejde jen o hledani krabicek, ale také o setkavani se s Kacery. A nekdy je u toho i dopraovodny program, jako prochazka patecni noci z Olomouce (Svateho Kopecku) na Praded, cili GeoKoPr.

Na GeoKoPr jsem byl prihlasen snad uz trikrat, ale vzdy byl proti zamestnavatel nebo zdravi.

Az letos doslo konecne na akci. Uz v autobuse na Kopecek tvorime tym s Geocvrckem a Freepiti. Presne v 18:10 vyrazime do akce. Trasu v GPS mame nahranou doporucenou a nikam se moc nezenem. Ja mam vnitrni cil dojit za 20 hodin. Nachozeno nemam uz dlouho nic, ale doufam, ze je v nohach neco z behani.

Prvni prestavku a pivko mame v Pohoranech, kde poprve potkavame Bohusze, coz se po trase opakuje jeste nekolikrat. Po pivku a informaci, ze nasi fotbaliste vyrovnali na 2:2, pokracujeme dale. Na druhy zachytny bod do Dalova se uz tesime a dorazime zde v 23:43. Ja davam dve pivka a krupky, zbytek osazenstva kafe a prestavka se nam trosku protahla. Sedime asi hodinku. Vymenuju baterky v celovce a vyrazime dale vstric noci. Na Sovinec dochazime o pul ctvrte. Ve Valsove dole volime radeji cyklostezku nez hreben. Lovime kesku na Fialove mlyne v 5:45 a nechapeme, jak tam mohl byt nekdo v 1:45. Jsem poprve v zivote na Resovskych vodopadech, ktere prochazime uz za svetla. Moc pekne misto. V Janovicich nas opousti Freepiti, ze uz mu to dal nejde, a schazi na vlak do Rymarova. Ve Stare Vsi uvazujeme o nejake prestavce a jidlo, ale jsme tu moc brzy. Ptame se tedy domorodce, jestli je otevreny bufet u Alfredky. Ujistuje nas, ze ano. Asfaltka na Alfredku je nekonecna, ale zvladame ji. Bufet je samozrejme zavreny a tak doplnujeme energii z vlastnich zasob. Pri sezeni docela krute vytuhavaji nohy, ale po par desitkach metru to rozchazim. Zaver uz me bavi, protoze mam stale energie na rozdavani, hlavne do kopcu. Na hrebenu misty i kluseme, protoze je to mene bolestive nez chuze. Klesani na Ovcarnu docela boli, ale z Ovcarny je to do kopce a to uz zase jde. Asi kilometr a pul pod vrcholem mi praska puchyr, ale nejak to uz dokulhavam nahoru, kde presne po 19 hodinach a 57 minutach protiname cilovou pasku. Tady uz me ceka mohe draha geozena Helenka s detmi, urputne drzici stul, pro nas "nemohouci" :). GPSka namerila 78,5km s nastoupanymi 2 303 vyskovymi metry. Zajimave je, ze i kdyz me nohy zacaly bolet nekde na tricatem kilometru, ani na chvili jsem nezapochyboval, ze dojdu az na vrchol. Dolu chodit moc nejde a tak volime presun jizdou na kolobezce, coz je daleko prijemnejsi. Nicmene se mi potvrdilo nekoli veci: V noci se ma spat a ne chodit po horach a dolinach. Dojit se da daleko I bez treninku. Jednou stacilo (i kdyz nerikam, ze si to jeste nekdy nedam trochu rychlejsim tempem :) ).

Geldo diky za super zazitek a hlavne za objednavku absolutne uzasneho pocasi. Spolupochodnikum, za super spolecnost po ceste, a me zenusce za odvoz a hlavne podporu.

Kudy jsme šli

 

19.4.-24.4. Čtyřboj

16.týden v roce je tradičně jeden z nejnáročnějších. Kombinace 4 závodů během 6 dnů je vražedná. A když k tomu přidáte uplynulý víkend, tak 6 závodů za 9 dní je vražedné dvojnásob...

19.4. Jakubův lesní běh Důlnákem Vratimov

Závod ve Vratimově je jeden z nejstarších v regionu. Za dlouhá léta prodělal řadu změn, ale Zdeněk Feigl ho stále drží při životě. A to je dobře.

Nyní se běhají dva okruhy, každý jiný. První směr Bartovice, druhý směr Vratimov. Za podmračeného počasí se na okraji lesa sešlo 128 běžců. Účastnický rekord byl pochopitelně výrazně překonán. O prvenství se tentokrát utkali dva věkem ještě teenageři. Zvítězil René Sasýn před Honzou Tesarčíkem. Mě osobně tento běh moc nevyhovuje. Bláto letos nebylo, ale dlouhé seběhy nejsou nic pro mě. Čas 28:04 byl jen průměrný a stačil na 11.místo celkově a třetí v B. David Skoták na rozdíl od předchozích Věřovic běžel skvěle a Vladan Šindelek mi utekl v zminovaných sebězích. Mára Zeman doběhl minutu přede mnou a skončil v A šestý.

21.4. Kateřinská pětka Hrabová

Jediný závod týdně, kdy počasí alespon trochu připomínalo jaro. A na mém výkonu se to hned projevilo...

Tento běh letos nebyl zařazen do MBP ani nikam jinam a to bylo trochu poznat. 80 účastníků tentokrát žádný rekord nebyl. Dost lidí si i stěžuje, že v 17:00 hodin ve všední den je moc brzo. Závod tvoří dva, na rozdíl od Důlnáku, stejné okruhy po cyklostezce k dřevenému kostelu Svaté Kateřiny a zpět.

Vítězem se stal Matouš Vrzala, který běžel solo závod. Na výhru mu stačil čas 17:05. Dvakrát přitom ne vlastní vinou trochu zakufroval. Za ním jsme běželi já s Ondrou Dominikem. V prvním okruhu se držel Radim Pokorný, který je má kategorie. Ale když svítí sluníčko a trochu hřeje, tak má výkonost stoupá. To není nic nového a opět se to povrdilo. Ondra mi v závěru sice utekl, ale čas 17:32 byl lepší než v posledních letech. Stačil na třetí místo celkově a bezpečné vítězství v B.

23.4. Běháme s TOM Opava

Jeden z novějších závodů je tento podnik ve slezské metropoli. Pořádá ho bývalé ČSAD, nyní s novým názvem a neplatí se žádné startovné. V doprovodném programu bylo například vození dětí kamionem nebo každý si mohl zkusit řídit autobus. Účast proti lonské premiéře se zvýšila, ale mohla být i větší nebýt konkureční akce v Městských sadech.

Specifikem je, že každá věková kategorie běží různý počet 2,5km dlouhých okruhů. Kategorie A a B čekali 4 kola=10km. Trat je pestrá, od asfaltu přes trávu, lávku přes řeku až po krátký prudký výběh.  Sluníčko svítilo, ale už bylo takové zubaté. Podle toho vypadal i můj výkon, který nebyl nic moc. Konkurence mezi čtyřicatníky, ale byla skoro nulová. A i když jsem poslední kolo vyklusal, tak čas 38:18 stačil na první místo s mega náskokem.

O absolutní prvenství se utkala čtveřice z niž si vítězství vybojoval Milam Wurst (35:15) před Oldou Kokoškem a Miloslavem Šmirjakem. Brambora zbyla na Romana Janečka.

24.4. Štěpánkovická 12

Lesní kros v Štěpánkovicích se běžel již po 32 a od lonského ročníků se jeho trasa prodloužila na 12km. Počasí bylo, že by psa nevyhnal. Pár stupnů nad nulou, studený vítr, občasný déšt a sníh ve vzduchu. Já jsem se ale přihlásil do Opavsko-prajzké běžecké ligy a tak jsem musel na start vyrazit. Jinak bych požadovaných 15 závodů dohromady nedal. Počasí účast poznamenalo, prezentovalo se 81 účastníků.

Kromě počasí bylo mým dalším problémem, že jsem si doma v ranním zmatku zapoměl několik věcí. Zejména všechny trička s dlouhým rukávem. Nakonec nezbylo nic jiného než běžet v bundě. Naštestí konkurence zase nebyla moc silná. Honza Vojkůvka ze sousední Chuchelné překvapivě nedorazil (podle poznámky Ericha Rinky, asi musel do kostela...) a Kamila Krumla jsem si pohlídal. Čas 48:35 byl jen o pár sekund horší než vloni v mnohem lepších podmínkách.

Závod byl opravdu mezinárodní. Kromě Čechů, Poláků a už tradičního teamu GB odstartoval i Ital Roberto Dimicoli a časem 44:07 nedal nikomu sebemenší šanci. Šmirjak byl tentokrát druhý před Antzakem a opět čtvrtým Janečkem.

Za pouhých 50Kč opět výborná organizace, včetně skvělých koláčů a slivovice, která v mrazivém počasí zahřála...

 

Trojka, Desítka a Dvacítka

V půlce dubna se již sezona rozjela naplno. Nejen silniční, ale pomalu začínají i závody na dráze.

13. 4. Trojka na dráze F-M

Prvním závodem na stadionu Slezanu F-M byla tradičně trojka. Krásné počasí a běžecký boom způsobili, že se odprezentovalo 69 mužů a neuvěřitelných 41 žen. To trochu zaskočilo i zkušené pořadatelé. Po chvílí váhání rozhodli, že místo dvou budou rozběhy tři. I tak to ale bylo místy při předbíhání o "hubu".

Většina přítomných před startem favorizovala na stadionu přítomného Tomáše Lichého. Ten však na start nenastoupil a šetřil se na sobotní trailový závod Ještěd Skyrace, který suverenně ovládl. Vítězem se nakonec stal věkem ještě dorostenec René Sasýn za čas 9:00. V prvním rozběhu s muži  běžela i Simona Vrzalová, která zvítězila v rekordu stadionu 9:17!

Já jsem byl se svým výkonem hodně spokojen, protože jsem zaběhl 10:15. At hledám, jak hledám, takový čas jsem na dráze nezaběhl. Osobák byl 10:22 a letos v zimě v ideálním prostředí vítkovické haly jsem běžel 10:23. Stačilo mi to na třetí místo za bratry Šindelkovými.

16.4. Veřovická desítka

Není žádné překvapení, že i zde byl překonán účastnický rekord 128 běžců. I když zdejší pořadatelé z Orelské jednoty mají možná o účastí ještě vyšší představy. I mě překvapili nekteré absence běžců z blízkého okolí. Ale závodů v poslední době stálé přibývá a nejde být všude. V sobotu v Dobroslavicích navíc začala sezona duatlonů- triatlonů a i to část lidí odebere.

Vítězem se stal Milan Hrazděra (32:57) před Kubou Ambrožem a Roman Hurtíkem. Na výborném pátém místě skončil Mára Zeman, který má na jaře skvělou formu. Mi tento závod moc nevyhovuje. Důvod je nasnadě. První polovina se běží z kopce, kde mi všichni utečou. Na 3km jsem byl až okolo dvacatého místa. Teprve pak jsem začal předbíhat odpadlíky a různé přepalovače. Kilometr před cílem jsem byl na konci skupinky bojující o 5-8. místo. Poslední km do cíle je však bohužel opět relativně prudký seběh. Mára Zeman a dvojice z moji kategorie Holiš-Skoták mi tak snadno utekli. Časem 35:03 jsem skončil osmý absolutně a třetí v B. Ještě je třeba zdůraznit, ža trat má podle odhadů a měření většiny účastníků asi 9,7km.

Závod byl opět výborně připraven. Za 100Kč startovného dostal každý guláš, byla bohatá tombola a na nejlepší čekali obálky. Jaký rozdíl oproti sobotnímu večernímu běhu v centru Ostravy. Startovné 500Kč bez trička a 800Kč s tričkem přesto přilákalo masy běžců. A pak že lidé nemají peníze...

17.4. Bolatická dvacítka

Když v neděli na závody, tak jedině na Prajzskou. To platilo už několik týdnů a ani o příštích víkendech tomu nebude jinak. Akce v Bolaticích se dožila již 30 let a přilákala 177 běžců a skoro 600 turistů. Čekal je krásný závod za krásného počasí.

Hlavní trat ovládl Mára Z. který jen potvrdil, má slova o výborné formě. Otcovství mu jde viditelně k duhu. Časem 1:11:24 nechal druhého Jirku Pytlíka o více než dvě minuty za sebou. Třetí doběhl Mirek Šmirjak. Já jsem cítil po sobotě docela únavu a byl jsem rád, že jsem se držel Honzy Vojkůvky. Na rozdíl od soboty byla moje výhoda, že poslední úsek vede po asfaltu a hlavně po rovině. Tam jsem jako kazdoročně nastoupil a vybojoval prvenství v B. Celkově mi čas 1:16:19 stačil na sedmé místo.

Tento týden je závody doslova přeplněn. V úterý Vratimovský Důlnák, ve čtvrtek 5 km v Hrabové, v sobotu Opava a v neděli tradiční Štěpánkovice.

 

6.4. Běh na Červený kámen Kopřivnice

Minulou středu se konal jeden menší, ale již tradiční závod. Běh na Červený kámen v Kopřivnici se dožil již 23.ročníků. Jeho 1,6km dlouhá trasa vede od koupaliště po lesní cestě na vrchol kopce, na kterém leží známá sjezdovka. Převýšení činí 161m.

Účast se většinou pohybuje kolem 30 lidí. Letošních 39 bylo výrazně nad průměr a způsobilo to, že pořadatelům z MK Kopřivnice došli tatranky. Na vrchol se jako první dostal podle očekávání Jakub Ambrož v čase 7:31. Jako první žena to dokázala naše bývalá členka Irena Šádková. Čas rovných 10 minut svědčí o tom, že běhat nezapoměla...

Já se této akce účastním více-méně pravidelně a letošní čas 8:20 mě velmi překvapil. Je totiž druhý nejlepší v historií. Vzhledem k tomu, že kopce již skoro netrénují, tak mě výsledek hodně potěšil. Stačilo to na páté místo celkově a vítězství v B.

Pokud by si někdo chtel zkusit podobný závod, tak bude mít brzy další možnost. Ve středu 27.4. se o kousek dál koná Běh na Bílou horu. Délkou 2km a převýšením 197m je o trochu náročnější než Červený kámen.

 

26.3. Hasičský velikonoční běh Jilešovice

Uběhl týden a běžci opět zamířili na Hlučínsko. Důvodem byl jubilejní desátý ročník běhu kolem Hlučínské šterkovny. Byl zařazen jak do MBP, tak i do POBL, takže účast byla opět hojná. Na start hlavní 10,5km dlouhé trasy se postavilo 130 účastníků. Všichni se mohli přesvědčit, že opravdu panuje sucho. Tak málo bláta a kaluží na pěšině kolem jezera nepamatuje snad nikdo.

Hned po startu u Jilešovické hasičárny nastal na čele zmatek. Jirka Brož sice na startu upozornoval, že trasa lidového běhu je změněna, ale někteří ho neposlouchali. Výsledkem bylo, že odbočili na starou trat a s nimi i řada účastníků hlavního běhu. Po pár sekundách se většina vrátila do správného směru. Až na pár jedinců, kteří byli v cíli diskvalifikovaní.

Znakem několika posledních závodů bylo, že o vítězi je rozhodnuto už na startu. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Roman Hurtík vyhrál s velkým náskokem za 35:11. Příjemným překvapením bylo druhé místo našeho Máry Zemana, který má v začátku jara vynikající formu. Časem 36:26 odsunul na třetí místo absolutního pořadí poláka Wrobela.

Jak jsem se zmínil, bláta bylo letos málo a to mi vyhovovalo. Dostal jsem se pod 40 minut a to se mi zde podaří jen občas. Vzhledem k tomu, že konkurence v B moc velká nebyla, tak na druhé místo za Wrobelem jsem se ani moc nenadřel.Třetí skončil po dlouhém zranění se vracející Honza Vojkůvka. Ten s tím ani nepočítal a ještě před vyhlášením odjel domů.

Pořadatelé se na jubilejní ročník výborně připravili. Startovné sice bylo trochu vyšší než obvykle (150Kč), ale na všechny čekalo bohaté pohoštění po závodě, tombola s hlavní cenou v podobě jízdního kola (!!!) a na nejlepší poměrně vysoké finanční odměny.

Příští víkend se koná závodů opět celá řada. V sobotu např. oblíbená akce našeho klubu Bílovec-Poruba nebo Běh Hrádkem. V neděli mohu jen doporučit skvělý kros v Březové (mezi Opavou a Vítkovem) v režií Caramba teamu. A v neposlední řadě začíná FBP Během Papradnou. K tomu řada běžců míří na půlmaraton do Prahy, na maraton v Bratislavě nebo v Linci a někteří jedinci i mnohem dál...

 

19.3.-20.3. F-M kros a Kravařská 10

První jarní víkend sice moc jarní počasí nepřinesl, ale závodů se už konalo nespočet. Jen na Severní Moravě se uskutečnilo hned 5 závodů na kterých jsem už někdy byl.

V sobotu jsem měl původně v plánů silniční pětku v Opavě, ale nakonec jsem zvolil Slezanský kros v F-M. Hlavním důvodem bylo, že z Opavy bych nestihl fotbal, který byl už v 15:00. A já chodím na Baník v dobách úspěšných i v dobách zlých. Kros v areálu stadionu Slezanu tvoří v posledních letech 8 okruhů po trávě, hlíně, s několika krátkými výběhy, seběhy a jedním slalomem mezi stromy. Dohromady 7,2 km, ženy polovic, zájemců bylo 77.

Závod byl pro mě zajímavý i tím, že jsem byl poprvé zařazen v kategorií 45-54 let. Ve Frýdku totiž používají evropské směrnice, podle kterých jsou veteráni už od 35 let. Běžel jsem opatrně, hlavně s cílem se nezranit. Při předbíhání o kolo jsem viděl, jak dopadl Patrik Chovanec. I běh na půl plynu mi stačil na třetí místo (27:32) za bratry Šindelkovými. Celkově vyhrál bezkonkureční Jakub Zemaník z SSK Vítkovice za 22:24.

V neděli čekala Jarní desítka mezi loukami a poli kolem Opavice. Pěkný závod po cyklostezkách bez silničního provozu s jedinou vadou na kráse. Jako skoro pokaždé i letos foukal nepříjemný vítr. Na startovní čáru se postavilo 148 běžců. Že účastnický rekord byl překonán asi už nikoho nepřekvapí. Překvapený nebyli ani pořadatelé z BK Kravaře a vše probíhalo bez problémů. 

Pro mě byl závod opět speciální jednou premiérou. Poprvé jsem běžel o body do Prajsko-Opavské běžecké ligy. Po pravdě jsem k tomu přišel jako slepý k houslím. Liga byla dlouho určená jen lidem, kteří měli neco společného s Opavskem. Až v Kobeřicích jsem se dozvěděl, že se otevřela všem zájemcům. Tak jsem se na poslední chvíli zaregistroval. Liga trvá od září do června a obsahuje 28 závodů, z niž se započitává 15. Vyhlášení se koná v létě na Olšinky krosu.

V první polovině závodů jsem se držel ve skupině, ale pak jsme se rozdělili a nastal boj s už zmíněným větrem. Do cíle jsem dorazil v čase 36:34 jako desátý celkově a druhý v B za Alešem. V závěru jsem si už jen hlídal stříbrnou pozici před dotírajícími Richardem Helcelem a Radimem Pokorným.

Celkově zvítězil specialista na ultra traily Marek Causidis za 33:27 před Martinem Ocáskem a naším Markem Zemanem. Největším překvapením ale byl výkon vítězné ženy Simony Vrzalové. Tato členka SSK Vítkovice zdolala 10km za skvělých 35:09!! a doběhla jako 6 v absolutním pořadí!!! Favorizovanou Petru Pastorou nechala za sebou o více než dvě minuty.

O velikonočním prodlouženém víkendu zamířím opět do opavského okresu na již tradiční běh kolem Hlučínské šterkovny. Bude se opět soupeřit o body do MBP i POBL. A asi se zase bude soupeřit s blátem...

 

13.3. Kobeřická 20

Týden po Ludgeřovicích pokračoval MBP závodem v Kobeřicích. Na programu byl půlkulatý 35.ročník dvacítky. Trat tvoří velký okruh přes půlku Prajzké, jak někdo trefně poznamenal. Specialitou závodů je start v brzkých 9 hodin ráno a protože je polovina března, tak je jasné, že každoročně panuje chladné počasí. Mnozí si stěžovali na zimu, ale podle mých, už docela dlouholetých zkušeností, letošní podmínky nebyli zase až tak špatné. Sníh ani mráz nebyli a tak jedinou nepříjemností byl studený vítr.

Na start se postavilo dohromady s doprovodnými běhy na 10 a 6km 186 běžců. O vítězi bylo jasno předem. Jakub Zemaník potvrdil roli favorita a v soloběhu vyhrál v čase 1:04:58. O další místa na bedně si to rozdali dva Honzové. Syn slavného otce Jan Sýkora a Jakubův bratr Jan Zemaník. Prvně jmenovaný využil svých dráhových zkušeností a v závěru specialistovi na traily Zemaníkovi utekl.

Já březnové závody beru jako rozběhání se na jarní sezonu. Proto moje výsledky v Kobeřicích nikdy nebyli nijak valné a jen vyjímečně jsem zde skončíl na bedně. Letos svitla naděje, protože jak už zmíněno počasí nebylo nejhorší. Navíc jsem přijel autem, takže nebyl budíček v 4:30 na autobus. A v neposlední řadě na startu chyběli nekteří tradiční účastníci, např. Aleš V. který dal přednost sobotnímu závodů v Mořkově.

Po startu jsem se zařadil do 5 členné skupinky, která mi však v seběhu v Albertovci utekla. Běžet sám proti větru nemělo smysl, tak jsem v Štepánkovicích počkal na další skupinu ve které byli například Matt Mayer nebo šef Lysacupu Petr Hudeček. Ve stoupání do Vrbky se skupina rozpadla a dalších několik km jsem běžel s vítězem B7 Petrem Žákovským. K mému překvapení jsem mu v závěrečném stoupání kolem bývalých lomů utekl a do cíle dorazil jako druhý v B v čase 1:16:08. To je můj druhý nejlepší čas v tomto závodě. Pouze kdysi dávno v roce 2001 jsem měl čas o necelou minutu lepší.

Po závodě se uskutečnilo vyhlášení MBP za lonský rok. Domů jsem tak jel se třemi obálkami...

 


JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL

Diskuse

  • Dobrá práce Hudy. Máš recht, hlava je v takovém závodě nejdůležitější. Ale i v těch… (šela, 02.02. 06:18)
  • Děkuji. V příštích dnech bude podrobná reportáž. (Mára, 16.10. 20:47)
  • Máro, blahopřeji ke krásnému času v Budapešti , snad k maratonu a hlavně tříhodinové hranici… (Davidék, 15.10. 18:02)

Kontakt

Sportovní klub X-AIR Ostrava
Libor Bednarz
Otakara Jeremiáše 6000/33
708 00 Ostrava - Poruba
tel.: +420 737 708 958
email: sport@x-air.cz

Nabídka spolupráce

Přihlášení


Z tisku