X-AIR OSTRAVA

sportovní klub

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Titulní stránka
Aktuality

23.7. Viking Line Midsummer HalfMarathon

Viking Line Midsummer Halfmaraton Naskytla se mi příležitost zaběhnout si závod v Estonsku, kterou jsem samozřejmě nemohl nevyužít. Donutilo mě to zamyslet se, ve kterých zemích jsem vlastně někdy závodil. Dospěl jsem k těmto. Řazeno chronologiky: Velká Británie (Londýn), Polsko (Žyviec, Pilsko), Slovensko (Čadca), Holandsko (Egmond aan Zee, Wormer, Nieuwkoop, Rotterdam, Lelystad, Delft), Litva (Alytus). Jak je vidět nejvíce jsem toho v zahraničí odběhal v Holandsku. Estonsko je tedy mojí šestou zemí ve kreré jsem závodil. Při hledání závodu přicházel v úvahu v daném termínu jedině Viking Line Midsummer Marathon v mořském letovisku Võsu. Dosažitelnolnost hromadnou dopravou z Tallinnu není zrovna nejlepší a tak si půjčuju od estosnkého kolegy auto a na místo dorážím už o den dříve. Po dojezdu do Võsu a procházce letoviskem zjišťuju, že vše je už na zítřejší běh připraveno. Oblouky, kilometrovníky, stupně vítězů, prostě chybí už jen závodníci. Ráno se přesunuju 2km z hostelu na místo startu. Dostávám startovní obálku a jdu se podívat na start maratonu. Do mého startu zbývá ještě hodinka a půl, takže spousta času. Užívám si předstartovní cvrkot a pomalu se blíží čas startu. Trasa půlmaratonu sestává z dvou okruhů 7,7km a jednoho zkráceného přes les.

Celý článek

 

Olympijský běh v Háji ve Slezsku

Letos 20.6. to bylo přesně dvacet let, od chvíle kdy jsem běžel svůj první závod. Byl to běh Olympijského dne. Ještě si vzpomínám, jak jsem byl nervózní, řešil jsem co můžu jíst a pít, aby mi nebylo při závodě špatně. Dnes se tomu už jen směju. :)

Běh Olympijského dne jsem běhával v Ostravě a Praze. Včetně loňského Olympijského běhu v Ostravě jsem to zvládl desetkrát. Letošní opětovné zvýšení startovného, mě ale od účasti odradilo. Naštěstí existují i menší závody v rámci Olympijského běhu a tak jsme se vydali podpořit olympijskou myšlenku do Háje ve Slezsku.

Už od příjezdu na nás dýchla atmosféra malého rodinného závodu. Vše se odehrávalo v areálu místní základní školy, za organizační taktovky panů učitelů a učitelek. Nejdříve si zaběhaly děti podle věkových kategorií a v 18 hodin už jsme přišli na řadu my. Byl to můj první letošní závod, prakticky měsíc po ukončení tříměsíční neběžecké pauzy, takže naběháno ještě moc nebylo. Byl jsem ale zvědav, jak se projeví úbytek deseti kilogramů. Samozřejmě jsem očekával, že pozitivně. :) Běžely se dva okruhy po dvou kilometrech. Už v průběhu první okruhu jsem se usadil na čtvrtém místě a i když jsem se lehce přibližoval k polákovi přede mnou, tak závod byl příliš krátký na to, abych ho doběhnul. Takže nakonec z toho byla brambora. Spokojenost ovšem byla, protože se mi běželo dobře a ještě v čase pod 4 min/km. Závěrečný bernárdek jen zasyčel.

Pája skončil ve své kategorii pátý a Maty tu svoji dokonce vyhrál. Poděkování patří pořadatelům za krásně zorganizovaný, pohodový a príjemný závod. Více takových.

Výsledky

 

GeoKoPr 2016

Nejen behem ziv je clovek, ale obcas se daji provozovat i jine veci. V nekterych pripadech se daji konicky i spojovat. V Geocachingu nejde jen o hledani krabicek, ale také o setkavani se s Kacery. A nekdy je u toho i dopraovodny program, jako prochazka patecni noci z Olomouce (Svateho Kopecku) na Praded, cili GeoKoPr.

Na GeoKoPr jsem byl prihlasen snad uz trikrat, ale vzdy byl proti zamestnavatel nebo zdravi.

Az letos doslo konecne na akci. Uz v autobuse na Kopecek tvorime tym s Geocvrckem a Freepiti. Presne v 18:10 vyrazime do akce. Trasu v GPS mame nahranou doporucenou a nikam se moc nezenem. Ja mam vnitrni cil dojit za 20 hodin. Nachozeno nemam uz dlouho nic, ale doufam, ze je v nohach neco z behani.

Prvni prestavku a pivko mame v Pohoranech, kde poprve potkavame Bohusze, coz se po trase opakuje jeste nekolikrat. Po pivku a informaci, ze nasi fotbaliste vyrovnali na 2:2, pokracujeme dale. Na druhy zachytny bod do Dalova se uz tesime a dorazime zde v 23:43. Ja davam dve pivka a krupky, zbytek osazenstva kafe a prestavka se nam trosku protahla. Sedime asi hodinku. Vymenuju baterky v celovce a vyrazime dale vstric noci. Na Sovinec dochazime o pul ctvrte. Ve Valsove dole volime radeji cyklostezku nez hreben. Lovime kesku na Fialove mlyne v 5:45 a nechapeme, jak tam mohl byt nekdo v 1:45. Jsem poprve v zivote na Resovskych vodopadech, ktere prochazime uz za svetla. Moc pekne misto. V Janovicich nas opousti Freepiti, ze uz mu to dal nejde, a schazi na vlak do Rymarova. Ve Stare Vsi uvazujeme o nejake prestavce a jidlo, ale jsme tu moc brzy. Ptame se tedy domorodce, jestli je otevreny bufet u Alfredky. Ujistuje nas, ze ano. Asfaltka na Alfredku je nekonecna, ale zvladame ji. Bufet je samozrejme zavreny a tak doplnujeme energii z vlastnich zasob. Pri sezeni docela krute vytuhavaji nohy, ale po par desitkach metru to rozchazim. Zaver uz me bavi, protoze mam stale energie na rozdavani, hlavne do kopcu. Na hrebenu misty i kluseme, protoze je to mene bolestive nez chuze. Klesani na Ovcarnu docela boli, ale z Ovcarny je to do kopce a to uz zase jde. Asi kilometr a pul pod vrcholem mi praska puchyr, ale nejak to uz dokulhavam nahoru, kde presne po 19 hodinach a 57 minutach protiname cilovou pasku. Tady uz me ceka mohe draha geozena Helenka s detmi, urputne drzici stul, pro nas "nemohouci" :). GPSka namerila 78,5km s nastoupanymi 2 303 vyskovymi metry. Zajimave je, ze i kdyz me nohy zacaly bolet nekde na tricatem kilometru, ani na chvili jsem nezapochyboval, ze dojdu az na vrchol. Dolu chodit moc nejde a tak volime presun jizdou na kolobezce, coz je daleko prijemnejsi. Nicmene se mi potvrdilo nekoli veci: V noci se ma spat a ne chodit po horach a dolinach. Dojit se da daleko I bez treninku. Jednou stacilo (i kdyz nerikam, ze si to jeste nekdy nedam trochu rychlejsim tempem :) ).

Geldo diky za super zazitek a hlavne za objednavku absolutne uzasneho pocasi. Spolupochodnikum, za super spolecnost po ceste, a me zenusce za odvoz a hlavne podporu.

Kudy jsme šli

 

Lysohorský čtyřlístek 4.0

Máte to za sebou a my taky :-) Závodem provanul jako vítr a s přehledem vyhrál vichr z Krkonoš Zdeněk Kříž s časem 6:44. Mezi ženami vyhrála a zároveň většině chlapů ukázala záda Míša Mertová s časem 8:00 (9. v absolutním pořadí!!!). Na krátké trati (29 km) zvítězil David Novák v čase 2:29, nejlepší slečnou byla Barbora Kožnarová s časem 3:36.


Na start se postavilo 283 závodníků, aby ve slunečném počasí obkroužilo čtyřikrát Lysou horu. Všechny čtyři lístky zdolalo 196 z nich. Gratulujeme!

Kompletní výsledky najdete na stránkách Timechipu.

Rád bych využil příležitosti a poděkoval všem, kteří přispěli k úspěšnému průběhu závodu - o vaši pohodu a o to abyste nezabloudili se staralo celkem 25 dobrovolníků, mnozí z nich byli na trati delší dobu než samotní závodníci! Nejvíce jste si jich jistě všimli na občerstvovačce, ale bylo jich hodně i na trati a také pomáhali se značením a odznačováním trati. Díky moc!

Úplně velikánské poděkování patří taky Vláďovi Ondruchovi z meteorologické stanice za poskytnutí podpory na hoře Lysé. Vláďo, díky!!!

Taky bych rád poděkoval našim partnerům, kteří nám pomohli až uť finančně nebo hmotně. Dík patří firmě Obrador, která půjčila dodávky a pracovité kluky. Další díky směřují k firmám Hruška a Pekařství Velička, které dodaly sortiment pro občerstvovací stanici na vrcholu. Samozřejmě nesmím zapomenout na firmy Vavrys a Jump Sport. A obrovský dík patří Milanovi Michnovi z IQ AQUA, který osobně finišerům předával vodu pro rychlejší regeneraci. Velikánský dík míří taky Moravskoslezskému kraji, který letošní ročník podpořil grantem.

A v neposlední řadě musím poděkovat mé rodině, že si už zvykla, že tatínek někdy není doma a místo toho dělá blbosti :-)
Poslední douška - rozhodli jsme se dostát podtitulu závodu a letošním ročníkem zakončit jeho čtyřletou historii. Děkujeme všem fanouškům, ať spokojeným nebo ne a snad se někde někdy potkáme. Bylo mi s vámi fajn!

 

Lysohorský čtyřlístek počtvrté

Už počtvrté se závodníci mohou těšit na Lysohorský čtyřlístek, který jim chystáme na 4. června 2016 v areálu Skipark Gruň. Letos bude díky podpoře Moravskoslezského kraje ještě bohatější servis a každý, kdo zvládne všechny lístky obdrží krásný upomínkový předmět. Více informací tradičně na stránkách Lysohorského čtyřlístku!

 

19.4.-24.4. Čtyřboj

16.týden v roce je tradičně jeden z nejnáročnějších. Kombinace 4 závodů během 6 dnů je vražedná. A když k tomu přidáte uplynulý víkend, tak 6 závodů za 9 dní je vražedné dvojnásob...

19.4. Jakubův lesní běh Důlnákem Vratimov

Závod ve Vratimově je jeden z nejstarších v regionu. Za dlouhá léta prodělal řadu změn, ale Zdeněk Feigl ho stále drží při životě. A to je dobře.

Nyní se běhají dva okruhy, každý jiný. První směr Bartovice, druhý směr Vratimov. Za podmračeného počasí se na okraji lesa sešlo 128 běžců. Účastnický rekord byl pochopitelně výrazně překonán. O prvenství se tentokrát utkali dva věkem ještě teenageři. Zvítězil René Sasýn před Honzou Tesarčíkem. Mě osobně tento běh moc nevyhovuje. Bláto letos nebylo, ale dlouhé seběhy nejsou nic pro mě. Čas 28:04 byl jen průměrný a stačil na 11.místo celkově a třetí v B. David Skoták na rozdíl od předchozích Věřovic běžel skvěle a Vladan Šindelek mi utekl v zminovaných sebězích. Mára Zeman doběhl minutu přede mnou a skončil v A šestý.

21.4. Kateřinská pětka Hrabová

Jediný závod týdně, kdy počasí alespon trochu připomínalo jaro. A na mém výkonu se to hned projevilo...

Tento běh letos nebyl zařazen do MBP ani nikam jinam a to bylo trochu poznat. 80 účastníků tentokrát žádný rekord nebyl. Dost lidí si i stěžuje, že v 17:00 hodin ve všední den je moc brzo. Závod tvoří dva, na rozdíl od Důlnáku, stejné okruhy po cyklostezce k dřevenému kostelu Svaté Kateřiny a zpět.

Vítězem se stal Matouš Vrzala, který běžel solo závod. Na výhru mu stačil čas 17:05. Dvakrát přitom ne vlastní vinou trochu zakufroval. Za ním jsme běželi já s Ondrou Dominikem. V prvním okruhu se držel Radim Pokorný, který je má kategorie. Ale když svítí sluníčko a trochu hřeje, tak má výkonost stoupá. To není nic nového a opět se to povrdilo. Ondra mi v závěru sice utekl, ale čas 17:32 byl lepší než v posledních letech. Stačil na třetí místo celkově a bezpečné vítězství v B.

23.4. Běháme s TOM Opava

Jeden z novějších závodů je tento podnik ve slezské metropoli. Pořádá ho bývalé ČSAD, nyní s novým názvem a neplatí se žádné startovné. V doprovodném programu bylo například vození dětí kamionem nebo každý si mohl zkusit řídit autobus. Účast proti lonské premiéře se zvýšila, ale mohla být i větší nebýt konkureční akce v Městských sadech.

Specifikem je, že každá věková kategorie běží různý počet 2,5km dlouhých okruhů. Kategorie A a B čekali 4 kola=10km. Trat je pestrá, od asfaltu přes trávu, lávku přes řeku až po krátký prudký výběh.  Sluníčko svítilo, ale už bylo takové zubaté. Podle toho vypadal i můj výkon, který nebyl nic moc. Konkurence mezi čtyřicatníky, ale byla skoro nulová. A i když jsem poslední kolo vyklusal, tak čas 38:18 stačil na první místo s mega náskokem.

O absolutní prvenství se utkala čtveřice z niž si vítězství vybojoval Milam Wurst (35:15) před Oldou Kokoškem a Miloslavem Šmirjakem. Brambora zbyla na Romana Janečka.

24.4. Štěpánkovická 12

Lesní kros v Štěpánkovicích se běžel již po 32 a od lonského ročníků se jeho trasa prodloužila na 12km. Počasí bylo, že by psa nevyhnal. Pár stupnů nad nulou, studený vítr, občasný déšt a sníh ve vzduchu. Já jsem se ale přihlásil do Opavsko-prajzké běžecké ligy a tak jsem musel na start vyrazit. Jinak bych požadovaných 15 závodů dohromady nedal. Počasí účast poznamenalo, prezentovalo se 81 účastníků.

Kromě počasí bylo mým dalším problémem, že jsem si doma v ranním zmatku zapoměl několik věcí. Zejména všechny trička s dlouhým rukávem. Nakonec nezbylo nic jiného než běžet v bundě. Naštestí konkurence zase nebyla moc silná. Honza Vojkůvka ze sousední Chuchelné překvapivě nedorazil (podle poznámky Ericha Rinky, asi musel do kostela...) a Kamila Krumla jsem si pohlídal. Čas 48:35 byl jen o pár sekund horší než vloni v mnohem lepších podmínkách.

Závod byl opravdu mezinárodní. Kromě Čechů, Poláků a už tradičního teamu GB odstartoval i Ital Roberto Dimicoli a časem 44:07 nedal nikomu sebemenší šanci. Šmirjak byl tentokrát druhý před Antzakem a opět čtvrtým Janečkem.

Za pouhých 50Kč opět výborná organizace, včetně skvělých koláčů a slivovice, která v mrazivém počasí zahřála...

 

Trojka, Desítka a Dvacítka

V půlce dubna se již sezona rozjela naplno. Nejen silniční, ale pomalu začínají i závody na dráze.

13. 4. Trojka na dráze F-M

Prvním závodem na stadionu Slezanu F-M byla tradičně trojka. Krásné počasí a běžecký boom způsobili, že se odprezentovalo 69 mužů a neuvěřitelných 41 žen. To trochu zaskočilo i zkušené pořadatelé. Po chvílí váhání rozhodli, že místo dvou budou rozběhy tři. I tak to ale bylo místy při předbíhání o "hubu".

Většina přítomných před startem favorizovala na stadionu přítomného Tomáše Lichého. Ten však na start nenastoupil a šetřil se na sobotní trailový závod Ještěd Skyrace, který suverenně ovládl. Vítězem se nakonec stal věkem ještě dorostenec René Sasýn za čas 9:00. V prvním rozběhu s muži  běžela i Simona Vrzalová, která zvítězila v rekordu stadionu 9:17!

Já jsem byl se svým výkonem hodně spokojen, protože jsem zaběhl 10:15. At hledám, jak hledám, takový čas jsem na dráze nezaběhl. Osobák byl 10:22 a letos v zimě v ideálním prostředí vítkovické haly jsem běžel 10:23. Stačilo mi to na třetí místo za bratry Šindelkovými.

16.4. Veřovická desítka

Není žádné překvapení, že i zde byl překonán účastnický rekord 128 běžců. I když zdejší pořadatelé z Orelské jednoty mají možná o účastí ještě vyšší představy. I mě překvapili nekteré absence běžců z blízkého okolí. Ale závodů v poslední době stálé přibývá a nejde být všude. V sobotu v Dobroslavicích navíc začala sezona duatlonů- triatlonů a i to část lidí odebere.

Vítězem se stal Milan Hrazděra (32:57) před Kubou Ambrožem a Roman Hurtíkem. Na výborném pátém místě skončil Mára Zeman, který má na jaře skvělou formu. Mi tento závod moc nevyhovuje. Důvod je nasnadě. První polovina se běží z kopce, kde mi všichni utečou. Na 3km jsem byl až okolo dvacatého místa. Teprve pak jsem začal předbíhat odpadlíky a různé přepalovače. Kilometr před cílem jsem byl na konci skupinky bojující o 5-8. místo. Poslední km do cíle je však bohužel opět relativně prudký seběh. Mára Zeman a dvojice z moji kategorie Holiš-Skoták mi tak snadno utekli. Časem 35:03 jsem skončil osmý absolutně a třetí v B. Ještě je třeba zdůraznit, ža trat má podle odhadů a měření většiny účastníků asi 9,7km.

Závod byl opět výborně připraven. Za 100Kč startovného dostal každý guláš, byla bohatá tombola a na nejlepší čekali obálky. Jaký rozdíl oproti sobotnímu večernímu běhu v centru Ostravy. Startovné 500Kč bez trička a 800Kč s tričkem přesto přilákalo masy běžců. A pak že lidé nemají peníze...

17.4. Bolatická dvacítka

Když v neděli na závody, tak jedině na Prajzskou. To platilo už několik týdnů a ani o příštích víkendech tomu nebude jinak. Akce v Bolaticích se dožila již 30 let a přilákala 177 běžců a skoro 600 turistů. Čekal je krásný závod za krásného počasí.

Hlavní trat ovládl Mára Z. který jen potvrdil, má slova o výborné formě. Otcovství mu jde viditelně k duhu. Časem 1:11:24 nechal druhého Jirku Pytlíka o více než dvě minuty za sebou. Třetí doběhl Mirek Šmirjak. Já jsem cítil po sobotě docela únavu a byl jsem rád, že jsem se držel Honzy Vojkůvky. Na rozdíl od soboty byla moje výhoda, že poslední úsek vede po asfaltu a hlavně po rovině. Tam jsem jako kazdoročně nastoupil a vybojoval prvenství v B. Celkově mi čas 1:16:19 stačil na sedmé místo.

Tento týden je závody doslova přeplněn. V úterý Vratimovský Důlnák, ve čtvrtek 5 km v Hrabové, v sobotu Opava a v neděli tradiční Štěpánkovice.

 

6.4. Běh na Červený kámen Kopřivnice

Minulou středu se konal jeden menší, ale již tradiční závod. Běh na Červený kámen v Kopřivnici se dožil již 23.ročníků. Jeho 1,6km dlouhá trasa vede od koupaliště po lesní cestě na vrchol kopce, na kterém leží známá sjezdovka. Převýšení činí 161m.

Účast se většinou pohybuje kolem 30 lidí. Letošních 39 bylo výrazně nad průměr a způsobilo to, že pořadatelům z MK Kopřivnice došli tatranky. Na vrchol se jako první dostal podle očekávání Jakub Ambrož v čase 7:31. Jako první žena to dokázala naše bývalá členka Irena Šádková. Čas rovných 10 minut svědčí o tom, že běhat nezapoměla...

Já se této akce účastním více-méně pravidelně a letošní čas 8:20 mě velmi překvapil. Je totiž druhý nejlepší v historií. Vzhledem k tomu, že kopce již skoro netrénují, tak mě výsledek hodně potěšil. Stačilo to na páté místo celkově a vítězství v B.

Pokud by si někdo chtel zkusit podobný závod, tak bude mít brzy další možnost. Ve středu 27.4. se o kousek dál koná Běh na Bílou horu. Délkou 2km a převýšením 197m je o trochu náročnější než Červený kámen.

 


JPAGE_CURRENT_OF_TOTAL

Diskuse

  • Dobrá práce Hudy. Máš recht, hlava je v takovém závodě nejdůležitější. Ale i v těch… (šela, 02.02. 06:18)
  • Děkuji. V příštích dnech bude podrobná reportáž. (Mára, 16.10. 20:47)
  • Máro, blahopřeji ke krásnému času v Budapešti , snad k maratonu a hlavně tříhodinové hranici… (Davidék, 15.10. 18:02)

Kontakt

Sportovní klub X-AIR Ostrava
Libor Bednarz
Otakara Jeremiáše 6000/33
708 00 Ostrava - Poruba
tel.: +420 737 708 958
email: sport@x-air.cz

Nabídka spolupráce

Přihlášení


Z tisku